Bývalý železniční most Mantov

Chaloupka na kuří nožce

Žádnou druhou podobnou stavbu v České republice nenajdete. Dřevěnou chatu, která dodnes budí obdiv a úžas náhodných kolemjdoucích i proplouvajících a dráždí fantazii nejen dětí, postavila před několika lety parta místních nadšenců v rámci letního tábora. Podle jednoho z tehdejších stavitelů bylo dílo hotové za necelých čtrnáct dní. K pilíři dopravovali jednotlivé klády a další dřevěné díly jak jinak než po vodě. Pomáhala jim také improvizovaná lanovka.

Po dokončení se do chaty její návštěvníci dopravovali pomocí lanovky a horolezecké techniky. Dnes provádějí pouze občasnou údržbu a přiznávají, že se jejich dřevěné impozantní dílo zřejmě časem nejspíš rozpadne.

Tuto podivuhodnou stavbu můžete obdivovat z levého i pravého břehu řeky Radbuzy. Nejsnazší přístupová cesta vede nedaleko obce Mantov.

Historie důlní společnosti Mantovské těžařstvo

Počátky dobývání kamenného uhlí na Mantovsku se kladou do osmdesátých let 18. století. Na začátku 19. století dolovali hrabě Schönborn a hrabě Waldstein, který měl také šachty v Liticích u Plzně, na malých šachtičkách až do r. 1844. V r. 1853 mantovské důlní míry přešly do majetku velkého těžaře z Nýřanska dr. Lindheima. Ten vyhloubil u Mantova v r. 1862 dva hlubší doly kolem 100 metrů, Dittrich a Hermann, kde se těžilo kamenné uhlí ve třech slojích. V r. 1863 se utvořila nová důlní společnost "Mantovské těžařstvo", která Lindheimovy doly odkoupila.

Mantovské těžařstvo postavilo důlní vlečku z Mantova do Stoda a prohloubilo doly Hermann a Dittrich na 166 m. Obnovilo i důlní práce v důlním poli Dobré štěstí, kde se již v r. 1856 pokoušel Lindheim založit nový důl, a začalo v r. 1870 dobývat z nového dolu kvalitní uhlí.

V r. 1874 se pokoušel Lindheim těžit uhlí na velkém dole Klára u Lhoty. Neuspěl. Těžbu zahájil až ZBAS, který důl koupil. V r. 1877 vyhloubil Lindheim další šachtu Rheinland při výchozu západní strany. Tento důl se nazýval dříve Michal a podnikatelem byl v r. 1863 kníže Thurn-Taxis. Většina těchto dolů přešla pak do majetku Mantovského Těžařstva.

V r. 1865 dosáhlo Mantovské těžařstvo své největší těžby: 797 370 vídeňských centů uhlí. V r. 1889 přechází toto těžažstvo do ZBAS, který vlastnil většinu podílu v této společnosti.

Historie důlního podniku "ZBAS"

V r. 1860 byla založena několika těžaři společnost, která nesla název "Gewerkschacht Westböhmischer Bergbau-und Hüttenverein" (Západočeský horní a hutní spolek) a byla schválena královským horním hejtmanstvím v Praze r. 1861. Ředitelem společnosti byl zvolen valnou hromadou Kajetán Bayer. Tato těžařská společnost, která nesla ve svém názvu "západočeská", neměla ve své společnosti žádného Čecha.

Západočeský báňský akciový spolek (dále ZBAS) založený Vídeňskou bankou převzal začátkem r. 1875 veškerý důlní majetek těžařstva Westböhmischer Bergbau-und Hüttenverein (Západočeský horní a hutní spolek). Roku 1889 převzal Mantovské těžařstvo. V r. 1896 koupil uhelné doly žacléřské (Fanna a Alžběta) za milión rakouských korun. V r. 1898 zakoupil ZBAS důlní majetek bratří Müllerů za 1 400 000 korun se šachtami Eliška a Julie a stal se majitelem všech žacléřských šachet. ZBAS se zúčastňoval i dalšího podnikání v různých akciových společnostech.

 Doly ve vlastnictví společnosti ZBAS:

- důl Humboldt v Nýřanech (1863 - 1902) - zal. Západočeským horním a hutním spolkem

- doly na Sulkově - důl Sulkov (1868 - 1902) - zal. Západočeským horním a hutním spolkem   

                              - důl Pomocný (1879 - 1920) 

- důl Austria v Mantově (1889 - 1920)

- důl Bayer ve Vstiši (1893 - 1904)

- důl Austria II v Týnci (1899 - 1965)

- důl Austria jubilejní ve Zbůchu (1908 - po r. 1975)

- kromě budovaných dolů kupoval ZBAS menší doly - Klára ve Lhotě u Dobřan (1874 - 1819)

                                                                                       - Sinor v Dobřanech (2. p. 19. stol. - ?)

ZBAS se stal největším těžařem na Plzeňsku. Po r. 1945 se ZBAS přejmenoval na Západočeské uhelné doly - ZUD.

 

Důl Austria

S hloubením dolu bylo započato v r. 1889 a těžba byla zahájena v r. 1892. Hlavní jáma byla hluboká 250 m a výdušnou jámou byl již dříve založený důl Dittrich. Austria byla nebezpečnou šachtou s výskytem třaskavého plynu. Aby bylo dosaženo lepšího větrání dolu, bylo použito bývalého dolu Hůrky, který založil dr. Lindheim již kolem r. 1856. I na tomto dole se těžilo výborné koksovatelné uhlí.

V r. 1892 byla na dole Austria založena nová koksovna, která koncem r. 1895 měla 83 pece. Začátkem r. 1916 byla tato koksovna zrušena.

S briketováním na Plzeňsku se započalo v r. 1902, kdy byla postavena briketárna na dole Austria v Mantově, aby bylo zužitkováno drobné uhlí, které se jinak vyváželo na odval. Zabudovaný lis zn. Yeadon vyrobil za 24 hodin 10 vagónů briket. (Jedna briketa vážila 0,7 až 1 kg.) V r. 1908 byla postavena další briketárna téhož typu na dole Austria II. v Týnci. Briketování v Mantově zaniklo r. 1920 se zastavením a dorubáním dolu Austria. V Týnci bylo posledně briketováno v r. 1926.

Důl Austria v Mantově patřil těžařské společnosti ZBAS - Západočeský báňský akciový spolek.

Powered by OrangeCMS, webdesign © 2018 Vladimír Baxa PhotoGraphics.cz