Křížový vrch

Podle spekulací archeologů stával na Vrabině (dřívější pojmenování pro Křížový vrch) hrad, který byl zbořen. Vrabina byla podle dochované kupní smlouvy prodána Chotěšovskému klášteru roku 1243. V roce 1739 zde byl vybudován dřevěný kříž, který dal postavit tehdejší lesní na Vrabině Jan Václav Eberle, a od té doby jsou dochovány záznamy o přílivu poutníků na tento kopec. Dne 27. srpna 1746 se tu údajně stal zázrak – kříž se za přítomnosti mnoha svědků obrátil. Tuto událost písemně potvrdil poštmistr ze Stoda, který se pobožnosti sám zúčastnil.

Za války o rakouské dědictví bylo učiněno prohlášení, které mluví o výstavbě kostela sv. Kříže na Vrabině, zůstane-li ušetřen chotěšovský klášter. A skutečně, mezi lety 1747 a 1756 zde dochází k budování kostela na popud chotěšovského probošta P. Krištofa Schmiedla. Při kopání se narazilo na staré zdivo, lidské kosti a další zbytky dokazující již předešlé osídlení. Nádherná stavba kostelíka byla provedena podle vzoru pražského kostela na „Na Karlově“. Umělecká výzdoba a fresky byly dílem plzeňského malíře Julia Luxe. Uvnitř obsahoval čtyři přepychové oltáře. K poslednímu vedlo 18 mramorových schodů a zde byl také umístěn onen zázračný kříž. Kostel sv. Kříže se brzy stal vyhledávaným poutním místem, proto byl také vystavěn hostinec s noclehárnou pro poutníky. Chotěšovský klášter, ke kterému tato farnost patřila, byl však reformou Josefa II. roku 1782 zrušen a s ním byl zrušen i kostel na Křížovém vrchu. Ten byl rozebrán na stavební materiál r. 1802. Po nádherném barokním kostele sv. Kříže zůstala pouze kresba.

Až roku 1862 byl dostavěn kostel nový, ke kterému posléze přibyla křížová cesta. Ke kostelu byla r. 1927 přistavěna také sakristie a po čtyřech letech, v r. 1931 také vyhlídková věž. Poté se kostel stává nejenom poutním místem, ale také cílem turistickým. Druhou světovou válku přežívá místo téměř bez úhony.

Roku 1967 došlo k obsazení Vrabinského vrchu Československou armádou – z oblasti se stal na dlouhá léta pro veřejnost nepřístupný vojenský prostor. Kostel sloužil jako ubikace pro vojáky a věž byla pozorovatelnou protivzdušné obrany. Vojáci zde vykonávali službu mezi léty 1973 – 1995. Po roce 1995 dochází k převodu majetku zpět do rukou církve, ale protože je Křížový vrch končinou značně odlehlou, celý areál se stal terčem vandalů a z budov, v již tak zbědovaném stavu, bylo rozkradenou a zničeno vše, co ještě do té doby přežilo. Kolem roku 2000 je definitní zkáza kostela podtržena zřícením střechy.

Za dnešní stav areálu můžeme poděkovat Mikroregionu Radbuza, což je sdružení obcí Stodska a Dobřanska, za jehož podpory se roku 2004 opravila vyhlídková věž. Současným provozovatelem celého areálu je Město Stod, které celý areál postupně zvelebuje a pořádá zde rozličné kulturní akce,

Vyhlídková věž je otevřena od začátku do dubna do konce října, o víkendech a ve svátcích, vždy od 10:00 do 17:00 hodin. Vstupné je 15 Kč. Na Křížový vrch se lze dostat po několika turistických značkách – ze Stoda po červené a z Chotěšova po zelené.

Ke Křížovému vrchu se váže pověst o třech bílých pannách:

Na Vrabině ve starém hradě sídlily tři bílé panny, které měly magické schopnosti a dokázaly se proměnit v různé bytosti. O půlnoci se proměňovaly v duchy a strašily lidi, kteří se jenom k tomuto místo přiblížili. Jednoho dne se odvážný myslivec vydal na tento vrch, tak aby tam došel přesně o půlnoci, s touhou zastřelit jednu z bílých panen. Když však došel na horu a chtěl na jednu z nich vystřelit, prošel jeho puškou blesk a on padnul k zemi a narazil hlavou do stromu, který stál opodál. K ránu myslivce našla postarší dáma, která mu ránu na hlavě obvázala a běžela pro pomoc. Vydalo se několik mužů s cílem zachránit myslivce, ale když přišli na místo, které stařenka označila, myslivec nebyl k nalezení. A tak si lidé řekli, že ho zajisté odnesly ty tři bílé panny.

Powered by OrangeCMS, webdesign © 2018 Vladimír Baxa PhotoGraphics.cz